Možnosti sčítání hlasů na shromáždění vlastníků
Povinností každého výboru (případně předsedy) je řádné svolání shromáždění vlastníků, a to minimálně jednou ročně, tak aby bylo možné přijmout jednotlivá usnesení, tak jak ukládá ustanovení § 1207 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník").
Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 1206 odst. 1 občanského zákoníků má každý vlastník jednotky počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech, je nezbytné v rámci shromáždění zajistit i řádné sčítání hlasů, tak aby bylo zřejmé, zda bylo konkrétní usnesení přijato či nikoliv.
V rámci malých společenství vlastníků, případně u těch společenství, kde mají všichni vlastníci stejný podíl na společných částech, je sčítání hlasů poměrně jednoduchou záležitostí a není tak nezbytné této problematice věnovat přílišnou pozornost, neboť sečtení hlasů je často patrné ihned po hlasování.
Méně přehledná je však situace u velkých společenství vlastníků, u kterých má každý vlastník jednotky jinou velikost svého hlasu. V takovém případě se nabízí možnost zajistit sčítání hlasů prostřednictvím elektronického sčítacího mechanismu, přičemž s rozvojem aplikací určených pro společenství vlastníků je v současné době variant hned několik.
Výše uvedenou variantu jistě ocení nejedno společenství vlastníků, a to především za situace, kdy statutární orgán společenství vlastníků tvoří pouze předseda a není zvolena kontrolní komise či revizor. Vzhledem k tomu, že statutární orgán se nejčastěji věnuje samotnému vedení shromáždění, je jistě žádoucí, aby samotné formální sčítání hlasů bylo zajištěno jinou osobu, a to i s ohledem na případnou kontrolu.
Právě poslední z možností využilo jedno ze společenství vlastníků, které se rozhodlo aplikovat pro sčítání hlasů služeb třetí osoby, a to konkrétně společnosti zajištujícím tyto služby, přičemž tento způsob sčítání hlasů byl předmětem rozhodování nejen obecných soudů, ale i Ústavního soudu, a to pod sp. zn. I. ÚS 2441/23.
Dle argumentace stěžovatele (jednoho z členů společenství vlastníků) došlo v průběhu jednotlivých hlasování k řadě pochybení od nedostatečně zjištěného skutečného počtu hlasů, umělému navyšování hlasů v rámci zápisu výboru, přes argument ohledně střetu zájmu třetí osoby s členem výboru. Stěžovatel rovněž namítal, že s ohledem na skutečnost, že šlo o tzv. elektronické sčítání hlasů, nebylo možné na místě správnost hlasování ověřit, čímž mělo dojít k porušení stanov společenství vlastníků. Posledním a pro dané účely nejspíše nejrelevantnějším argumentem byla námitka, ve které stěžovatel tvrdil, že sčítání hlasů měl zajišťovat správce, se kterým společenství vlastníků uzavřelo smlouvu.
Dle názoru Ústavního soudu (shodně s názory obecných soudů) nebylo hlasování prostřednictvím technických zařízení zajišťované třetí osobou v rozporu ani se zákonem, ani se stanovami společenství, a to především s ohledem na skutečnost, že shromáždění jako celek o způsobu hlasování rozhodlo hned na počátku schůze. V tomto ohledu Ústavní soud považoval za rozumné východisko obecných soudů, že způsob provádění hlasování je výrazem vnitřní svobody SVJ a neexistuje důvod pro nezákonné omezování takové vůle.
Závěry Ústavního soudu jsou jistě dobrou zprávou pro všechna společenství vlastníků, která obdobný způsob sčítání hlasů již využívají, případně o takové možnosti s ohledem na složitost sčítání přemýšlí.
Autor článku tento způsob sčítání hlasů vřele doporučuje, neboť dle jeho názoru jsou moderní technologie nejen budoucností společenství vlastníků, ale i praktickým pomocníkem, který ve valné většině případů výboru ulehči práci, přičemž výše uvedený případ budiž výjimkou potvrzující pravidlo.
Profesionální předseda s.r.o.