1. Věcná příslušnost ve sporech společenství vlastníků

Klíčová slova:

Věcná příslušnost, bezdůvodné obohacení, odměna výboru společenství

Úvod

Judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 861/2016 řeší otázku věcné příslušnosti soudů při rozhodování o vydání bezdůvodného obohacení v rámci sporu mezi společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) a bývalým předsedou výboru SVJ. Žalobce (SVJ) se domáhal vydání částky 117 000 Kč, kterou žalovaný neoprávněně obdržel jako předseda výboru SVJ nad rámec schválené odměny. Klíčovou otázkou bylo, zda o tomto nároku má rozhodovat okresní nebo krajský soud.

Průběh řízení

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci požadovanou částku 117 000 Kč. Soud konstatoval, že žalovaný obdržel tuto částku bez právního důvodu, čímž se bezdůvodně obohatil ve smyslu § 451 starého občanského zákoníku (dle občanského zákoníku by se jednalo o ustanovení § 2991). Odvolací soud (Městský soud v Praze) však rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a postoupil věc Městskému soudu v Praze jako soudu věcně příslušnému. Odvolací soud argumentoval, že rozhodování o odměnách členů výboru SVJ spadá do výlučné působnosti shromáždění SVJ, a tudíž se jedná o spor, který by měl řešit krajský soud dle § 9 odst. 3 písm. u) občanského soudního řádu.

Žalobce podal dovolání k Nejvyššímu soudu, přičemž namítal, že se nejedná o spor týkající se rozhodnutí shromáždění SVJ, ale o spor o vydání bezdůvodného obohacení, který by měl rozhodovat okresní soud.

Argumentace Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud se ve své analýze zaměřil na otázku, zda spor souvisí s jednáním shromáždění SVJ a zda je proto věcně příslušný krajský soud podle § 9 odst. 3 písm. u) občanského soudního řádu, nebo zda se jedná o běžný spor o vydání bezdůvodného obohacení, který by měl projednávat okresní soud podle § 9 odst. 1 občanského soudního řádu.

Podle § 9 odst. 3 písm. u) občanského soudního řádu jsou krajské soudy věcně příslušné ve věcech jednání shromáždění SVJ a sporů z toho vzniklých. Nejvyšší soud však konstatoval, že v tomto případě se nejedná o přezkum rozhodnutí shromáždění, ale o vydání částky, kterou žalovaný neoprávněně vyplatil nad rámec schválené odměny. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu je vydání bezdůvodného obohacení dle § 451 starého občanského zákoníku, jde o spor, který běžně projednávají okresní soudy.

Nejvyšší soud dále připomněl, že pokud spor nevyplývá přímo z rozhodnutí shromáždění SVJ, ale z povinností, které z něj vznikly, a pokud se nejedná o přezkum samotného rozhodnutí, věcná příslušnost náleží okresním soudům. Spor o vydání bezdůvodného obohacení je typickou agendou, kterou běžně projednávají okresní soudy, a to i v případech, kdy účastníky sporu jsou společenství vlastníků a jeho bývalý člen.

Závěr

Nejvyšší soud rozhodl, že věcná příslušnost k projednání sporu o vydání bezdůvodného obohacení náleží okresnímu soudu. Usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Nejvyšší soud potvrdil, že projednávání sporů o vydání bezdůvodného obohacení nevyžaduje zvláštní specializaci krajských soudů, a proto je věcně příslušný okresní soud. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu je rovněž patrné, že v případě, že by se spor týkal výlučně odměny, o níž bylo rozhodováno na shromáždění vlastníků, byl by věcně příslušný krajský soud dle § 9 odst. 3 písm. u) občanského soudního řádu.

Seznam nejvýznamnějších ustanovení obsažených v judikátu

§ 9 odst. 1 a 3 písm. u) občanského soudního řádu

§ 451 starého občanského zákoníku (§ 2991 občanského zákoníku)