9. Způsob sčítání hlasů na shromáždění vlastníků

Klíčová slova

Sčítání hlasů, hlasování, stanovy, způsob hlasování

Úvod

Judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3777/2019 se zabývá platností usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek (SVJ), konkrétně otázkou volby členů výboru a schválení změny stavby (nástavby). Navrhovatelé se domáhali určení neplatnosti usnesení přijatých na shromáždění konaném dne 10. ledna 2017, přičemž hlavními námitkami bylo nesprávné zjištění usnášeníschopnosti a nesprávný způsob hlasování.

Průběh řízení

Krajský soud v Brně jako soud prvního stupně zamítl návrh na určení neplatnosti usnesení shromáždění. Soud dospěl k závěru, že shromáždění bylo usnášeníschopné, a že "negativní" způsob sčítání hlasů, kdy byly nejprve sčítány hlasy proti a zdržení se hlasování, byl přípustný a neměl vliv na platnost přijatých usnesení. Kromě toho soud uvedl, že případné pochybení v procesu svolání shromáždění nemělo zásadní vliv na rozhodnutí.

Navrhovatelé se odvolali k Vrchnímu soudu v Olomouci, který rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud potvrdil, že způsob hlasování byl přípustný a že shromáždění bylo po celou dobu usnášeníschopné. Soud rovněž zamítl návrh na přerušení řízení do vyřešení paralelního řízení týkajícího se vad prohlášení vlastníka.

Argumentace Nejvyššího soudu

V rámci dovolacího řízení se Nejvyšší soud zaměřil na několik právních otázek. První z nich byla otázka, zda stav zápisu v katastru nemovitostí, konkrétně chybný zápis společných částí domu jako samostatných jednotek, mohl ovlivnit usnášeníschopnost shromáždění. Nejvyšší soud uvedl, že tento stav neměl přímý vliv na usnášeníschopnost v době konání shromáždění, jelikož se konalo po 1. lednu 2014, kdy, již zápis v katastru odpovídal platné právní úpravě, zejména dle § 1167 občanského zákoníku.

Další otázkou byla přípustnost tzv. "negativního" způsobu hlasování, při kterém byly nejprve sčítány hlasy proti a hlasy těch, kteří se zdrželi, přičemž zbytek byl považován za hlasy pro usnesení. Nejvyšší soud konstatoval, že tento způsob hlasování je možný pouze tehdy, pokud je výslovně upraven ve stanovách SVJ, jak stanoví § 1200 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku. V tomto konkrétním případě stanovy takovou úpravu neobsahovaly, a proto nebylo možné považovat hlasy vlastníků, kteří se nevyjádřili, za hlasy pro přijetí usnesení. Tento závěr vedl k tomu, že napadená usnesení byla považována za neplatná.

Nejvyšší soud rovněž řešil povinnost SVJ ověřovat usnášeníschopnost před každým jednotlivým hlasováním, nikoli jen na začátku shromáždění, jak vyplývá z § 1206 odst. 2 občanského zákoníku. V posuzovaném případě nebylo prokázáno, že shromáždění bylo po celou dobu usnášeníschopné, což bylo zvláště problematické při hlasování o změně stavby, přičemž je to právě společenství vlastníků na kom v této věci leží důkazní břemeno.

Závěr

Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Brně a věc vrátil k dalšímu řízení. Soud dospěl k závěru, že způsob hlasování nebyl v souladu se stanovami a že nebylo řádně prokázáno, že shromáždění bylo po celou dobu usnášeníschopné. Soud prvního stupně tak musí v dalším řízení znovu posoudit platnost napadených usnesení.

Seznam nejvýznamnějších ustanovení obsažených v judikátu

§ 1167, § 1168, § 1200 odst. 2 písm. d), § 1206 odst. 2, § 1209 odst. 1 občanského zákoníku