2. Doručování písemností vlastníkovi jednotek a jeho povinnost hradit příspěvky na správu domu a pozemku

Klíčová slova:

Doručování písemností, náklady na správu domu a pozemku, platnost rozhodnutí shromáždění vlastníků

Úvod

Judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2617/2023 se zabývá sporem mezi žalobcem, Společenstvím vlastníků jednotek (SVJ), a žalovaným, vlastníkem šesti bytových jednotek, který dlouhodobě nehradil příspěvky na správu domu a pozemku. Žalobce se domáhal zaplacení částky 588 084 Kč s příslušenstvím, což představovalo dlužné částky za příspěvky na správu domu a pozemku za období od června 2018 do září 2020. Spor se zaměřil především na otázku, zda byly žalovanému řádně doručeny měsíční předpisy úhrad, a na platnost rozhodnutí shromáždění vlastníků ohledně výše příspěvků.

Průběh řízení

Okresní soud pro Prahu-západ ve svém rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 588 084 Kč s příslušenstvím. Soud dospěl k závěru, že žalovaný neplnil své povinnosti řádně přispívat na správu domu, jak stanovují příslušné právní předpisy a stanovy SVJ. Soud se zabýval otázkou, zda byly žalovanému předpisy úhrad řádně doručeny, a uznal, že doručení proběhlo v souladu s pravidly stanovenými ve stanovách společenství.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudek okresního soudu. Rozhodl, že žalovanému byly měsíční předpisy úhrad doručeny na jeho adresu uvedenou v katastru nemovitostí, což je v souladu s platnou právní úpravou a judikaturou, která vykládá pojem "doručení" podle § 45 odst. 1 starého občanského zákoníku (dle občanského zákoníku by se jednalo o ustanovení §570 odst. 1). Krajský soud také zamítl námitku žalovaného, že příspěvky na správu domu nebyly řádně schváleny shromážděním vlastníků, přičemž uvedl, že tuto otázku nelze řešit v rámci řízení o zaplacení dlužné částky, ale v samostatném řízení o neplatnost rozhodnutí shromáždění podle § 1209 občanského zákoníku.

Argumentace Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud posuzoval dvě klíčové právní otázky:

Doručení předpisů úhrad: Nejvyšší soud potvrdil, že doručení předpisů úhrad bylo provedeno v souladu s právními předpisy i stanovami SVJ. Podle § 45 odst. 1 starého občanského zákoníku je doručení považováno za řádné, pokud je provedeno na adresu uvedenou v katastru nemovitostí, a to i v případě, že si adresát zásilku nevyzvedne. Soud dále potvrdil, že žalovaný měl objektivní možnost se s předpisy úhrad seznámit, a proto jeho námitky na nedoručení nejsou důvodné a žalobci přiznal rovněž nárok na úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku.

Platnost rozhodnutí shromáždění vlastníků: Nejvyšší soud také rozhodoval o možnosti přezkumu platnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků v rámci řízení o zaplacení dlužných částek. Podle § 1209 občanského zákoníku mohou přehlasovaní vlastníci podat žalobu na neplatnost usnesení shromáždění do tří měsíců od přijetí usnesení. Pokud tak neučiní, nemohou v jiném řízení platnost tohoto usnesení napadat. V daném případě žalovaný nepodal žalobu na neplatnost rozhodnutí shromáždění (jenž je v působnosti krajských soudů), a proto nemohl platnost usnesení zpochybňovat v tomto řízení.

Závěr

Nejvyšší soud rozhodl o zamítnutí dovolání žalovaného jako nepřípustného, protože odvolací soud postupoval v souladu s právními předpisy i ustálenou judikaturou. Soud potvrdil, že žalobce správně uplatnil svůj nárok na zaplacení příspěvků na správu domu a pozemku, a že žalovaný je povinen tuto částku uhradit včetně úroků z prodlení. Soud také zdůraznil, že otázku platnosti usnesení shromáždění vlastníků nelze zpochybňovat v rámci řízení o zaplacení dlužných příspěvků, pokud nebyla podána žaloba na neplatnost rozhodnutí podle § 1209 občanského zákoníku. Výše uvedené rozhodnutí potvrdil i Ústavní soud, a to v rámci usnesení sp. zn. III. ÚS 911/24.

Seznam nejvýznamnějších ustanovení obsažených v judikátu

§ 1180, § 1208 písm. e), § 1209, § 1970 občanského zákoníku

§ 45 odst. 1 starého občanského zákoníku (§ 570 odst. 1 občanského zákoníku)