18. Nárok na smluvní pokutu za nesprávné vyúčtování záloh za služby a její moderace

Klíčová slova

Smluvní pokuta, vyúčtování záloh za služby, moderace smluvní pokuty, náhrada škody

Úvod

Judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2088/2022 řeší spor mezi žalobcem J. Š. a Společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) o zaplacení pokuty za opožděné vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky. Žalobce se domáhal částky 187 900 Kč za opožděné vyúčtování za období let 2014 až 2018. Klíčovou otázkou bylo, zda má žalobce nárok na pokutu, přestože neoznámil změnu v počtu osob užívajících byt a dále zda lze smluvní pokutu moderovat v případě, kdy nedošlo ke vzniku škody na straně vlastníka jednotky.

Průběh řízení

Obvodní soud pro Prahu 2 vyhověl žalobě a uložil žalovanému SVJ povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu za opožděné vyúčtování za roky 2014 až 2018. Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně pro roky 2014 a 2015, ale rozhodnutí ohledně let 2016 až 2018 změnil a žalobu v této části zamítl, neboť žalobce neoznámil změny v počtu osob užívajících byt, což bránilo správnému vyúčtování.

Argumentace Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud se zabýval dvěma klíčovými otázkami:

(1) zda má žalobce nárok na pokutu podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. za opožděné vyúčtování, pokud neoznámil změnu počtu osob, a

(2) zda je možné pokutu moderovat, pokud žalobci nevznikla žádná škoda.

Podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. má příjemce služeb právo na pokutu, pokud poskytovatel služeb nevyúčtuje zálohy na služby včas. Povinnost příjemce oznámit změnu počtu osob podle § 12 zákona č. 67/2013 Sb. je samostatná povinnost, jejíž neplnění nemá přímý vliv na povinnost poskytovatele provést vyúčtování. Nejvyšší soud však zdůraznil, že pokud příjemce neoznámí změnu, může to vést k nesprávnému vyúčtování, za které poskytovatel nenese odpovědnost. V tomto případě Nejvyšší soud konstatoval, že žalobce zavinil nesprávné vyúčtování tím, že neoznámil změnu počtu osob, a proto nemá nárok na pokutu za roky 2016 až 2018.

Pokud jde o moderaci pokuty, soud uvedl, že pokuta podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. má preventivní a sankční funkci. Přesto, pokud nevznikla žádná škoda, je možné pokutu snížit. V tomto případě soud dospěl k závěru, že žalobci žádná škoda nevznikla, a proto nebylo nutné přiznat pokutu v plné výši. Nejvyšší soud v této souvislosti podotknul, že smluvní pokuta musí být přiměřená okolnostem konkrétního případu, jak plyne z obecného výkladu pokuty podle § 2051 občanského zákoníku.

Závěr

Nejvyšší soud částečně změnil rozsudek odvolacího soudu a zamítl žalobu na zaplacení pokuty za roky 2016 až 2018, kdy žalobce neoznámil změnu v počtu osob. Potvrdil však rozhodnutí soudu ohledně let 2014 a 2015. Žalobce byl dále zavázán k úhradě nákladů řízení žalovaného.

Seznam nejvýznamnějších ustanovení obsažených v judikátu

§ 12, § 13 zákona č. 67/2013 Sb., 

§ 2048, § 2051 občanského zákoníku