16. Právo vlastníka na nahlížení do podkladů týkajících se vyúčtování služeb

Klíčová slova

Nahlížení do dokumentace, vyúčtování služeb, náležitosti vyúčtování služeb

Úvod

Judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 731/2023 se zabývá otázkou vyúčtování služeb spojených s užíváním bytové jednotky, konkrétně povinností Společenství vlastníků jednotek (SVJ) poskytnout podklady a provést vyúčtování za zúčtovací období roku 2020 v souladu s právními předpisy. Žalobce, vlastník jednotky, se domáhal, aby žalovaný SVJ doručil vyúčtování služeb za uvedené období s veškerými předepsanými náležitostmi. Žaloba byla v nižších instancích zamítnuta a věc se dostala k Nejvyššímu soudu.

Průběh řízení

Žalobce podal žalobu u Okresního soudu Plzeň-jih, kde se domáhal toho, aby žalovaný SVJ vyúčtoval služby spojené s užíváním bytové jednotky za rok 2020 v souladu s právními požadavky. Soud prvního stupně žalobu zamítl s odůvodněním, že SVJ své povinnosti splnilo tím, že žalobci umožnilo nahlédnout do podkladů pro vyúčtování. Tento rozsudek potvrdil i Krajský soud v Plzni, který konstatoval, že žalobce byl řádně informován o termínech a možnostech nahlížení do podkladů.

Žalobce podal dovolání k Nejvyššímu soudu, ve kterém zpochybnil, že SVJ splnilo své zákonné povinnosti ohledně vyúčtování služeb, a tvrdil, že nedostal možnost se řádně seznámit s podklady. Žalobce také namítal, že odvolací soud nesprávně aplikoval důkazní břemeno, když po něm požadoval prokázání negativního tvrzení, že mu informace nebyly doručeny.

Argumentace Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud posuzoval otázku, zda SVJ splnilo svou povinnost umožnit nahlížení do podkladů a zda bylo vyúčtování provedeno správně a řádně doručeno. Soud se přiklonil k závěru nižších soudů, že SVJ žalobci poskytlo dostatečnou možnost nahlédnout do podkladů, a to nejen oznámením na nástěnce domu, ale i osobním doručením oznámení do poštovní schránky a umožněním nahlížení v kanceláři správce nemovitosti.

Nejvyšší soud také uvedl, že žalobce, který nevyužil nabídnutou možnost nahlédnout do podkladů ve stanovených termínech, nemůže klást vinu SVJ. Stejně tak Nejvyšší soud neshledal pochybení ve věci oznámení, resp. doručení oznámení o jednotlivých termínech.

Dále Nejvyšší soud konstatoval, že žalobce v průběhu řízení nevznesl žádné konkrétní námitky proti správnosti vyúčtování, čímž neprokázal, že by vyúčtování obsahovalo vady. V souladu s § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. o službách a dalšími předpisy je vyúčtování povinné obsahovat celkovou výši nákladů na poskytované služby a způsob jejich rozúčtování. SVJ tedy splnilo svou povinnost řádně vyúčtovat poskytnuté služby.

Závěr

Nejvyšší soud zamítl dovolání žalobce jako nedůvodné. Soud dospěl k závěru, že SVJ splnilo svou povinnost řádně vyúčtovat služby a umožnit nahlížení do podkladů. Dále konstatoval, že žalobce neprokázal žádné konkrétní vady ve vyúčtování, a proto jeho námitky nebyly způsobilé zpochybnit závěry nižších soudů. Rozhodnutí Krajského soudu v Plzni bylo potvrzeno a žalobce byl zavázán k náhradě nákladů řízení.

Seznam nejvýznamnějších ustanovení obsažených v judikátu

§ 7 odst. 2, § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., 

§ 1181 občanského zákoníku