15. Právo vlastníka nahlížet do dokumentace společenství vlastníků a věcná příslušnost soudů

Klíčová slova

Věcná příslušnost, nahlížení do dokumentace, správa domu

Úvod

Judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 13/2019 řeší otázku, zda má vlastník jednotky právo nahlížet do specifických dokumentů týkajících se správy domu, a to zejména podle ustanovení § 1179 občanského zákoníku. Žalobkyně, jakožto vlastnice bytové jednotky, se domáhala zpřístupnění dokumentace Společenství vlastníků jednotek (SVJ) za rok 2013, zahrnující mimo jiné i dokumenty o škodní události, smlouvu o pojištění odpovědnosti členů statutárních orgánů a další dokumenty týkající se hospodaření společenství. Podstatou sporu byla otázka, zda má žalobkyně právo nahlížet do těchto specifických písemností, které podle SVJ nesouvisí se správou domu a pozemku a dále, který soud je věcně příslušný pro rozhodování tohoto sporu v I. stupni.

Průběh řízení

Městský soud v Praze jako soud prvního stupně žalobě částečně vyhověl a rozhodl, že žalovaný (SVJ) je povinen zpřístupnit žalobkyni dokumentaci týkající se správy domu za rok 2013, avšak zamítl její požadavek na předložení dalších specifických dokumentů, včetně dokumentace o škodní události, smlouvy o pojištění odpovědnosti a dalších písemností. Proti zamítavé části rozsudku podala žalobkyně odvolání, zatímco žalovaný napadl část rozhodnutí, která mu uložila zpřístupnění některých dokumentů.

Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Městského soudu v plném rozsahu. Žalobkyně následně podala dovolání k Nejvyššímu soudu, kde se hlavní otázka týkala výkladu ustanovení § 1179 občanského zákoníku, konkrétně toho, zda se na požadované písemnosti vztahuje právo vlastníka nahlížet do dokumentů týkajících se správy domu a pozemku.

Argumentace Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud především analyzoval ustanovení § 1179 občanského zákoníku, které upravuje právo vlastníka jednotky na nahlížení do dokumentů týkajících se správy domu a hospodaření společenství. Podle tohoto ustanovení má vlastník jednotky právo seznámit se s hospodařením osoby odpovědné za správu domu a nahlížet do smluv, účetních knih a dalších dokladů souvisejících se správou nemovitosti. Nejvyšší soud vyložil, že toto právo je koncipováno široce, aby zajišťovalo transparentnost při správě domu a hospodaření SVJ.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že písemnosti, které žalobkyně požadovala, mají vztah ke správě domu a hospodaření SVJ, protože dokumenty jako smlouvy o pojištění odpovědnosti členů statutárních orgánů nebo dokumentace o škodní události mohou mít zásadní význam pro řádné hospodaření a správu domu. Soud zároveň poukázal na to, že rozsah tohoto práva může být upraven ve stanovách společenství, ale nemůže být v rozporu s právem vlastníka na kontrolu hospodaření.

Dovolací soud také přezkoumal příslušnost soudů nižších stupňů a přiklonil se k názoru žalobkyně, že v této věci měl v prvním stupni rozhodovat okresní soud, a nikoli soud městský (krajský). Ustanovení § 9 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví, že příslušné k projednávání věcí týkajících se nahlížení do dokumentů správy domu jsou okresní soudy, což nižší soudy nezohlednily.

Závěr

Nejvyšší soud rozhodl o zrušení rozsudků Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze v části, která zamítala žalobní návrh na zpřístupnění specifických dokumentů, a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k dalšímu řízení, protože ten je věcně příslušný rozhodnout o této věci. Nejvyšší soud konstatoval, že žalobkyně má právo na nahlížení do dokumentů týkajících se hospodaření SVJ včetně těch, které byly předmětem jejího žalobního návrhu.

Seznam nejvýznamnějších ustanovení obsažených v judikátu

§ 1179 občanského zákoníku, 

§ 9 odst. 1 a § 9 odst. 2 písm. l) občanského soudního řádu