13. Řádné svolání shromáždění vlastníků

Klíčová slova

Shromáždění vlastníků, pozvánka, doručování, volba výboru

Úvod

Judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 810/2019 se zabývá otázkou neplatnosti usnesení přijatého na shromáždění společenství vlastníků jednotek (SVJ), jehož se navrhovatelka nemohla zúčastnit z důvodu, že nebyla řádně pozvána. Navrhovatelka, A. R., podala žalobu na neplatnost usnesení přijatého dne 10. dubna 2014, kterým byli zvoleni členové výboru SVJ. Zásadní právní otázkou bylo, zda navrhovatelce bylo doručeno řádné pozvání na shromáždění, a tím pádem, zda měla možnost účastnit se rozhodování shromáždění.

Průběh řízení

Krajský soud v Brně (soud prvního stupně) nejprve rozhodl, že usnesení shromáždění není neplatné, přičemž uvedl, že navrhovatelka neprokázala, že by byla nějakým způsobem zkrácena na svých právech. Navrhovatelka se proti tomuto rozhodnutí odvolala a Vrchní soud v Olomouci po opakovaném dokazování rozhodnutí Krajského soudu zvrátil. Vrchní soud vyslovil neplatnost usnesení shromáždění, neboť navrhovatelka nebyla pozvána, a bylo jí tak upřeno základní právo účastnit se rozhodování. Společenství vlastníků jednotek podalo proti tomuto rozhodnutí dovolání k Nejvyššímu soudu.

Argumentace Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zaměřil na klíčovou otázku, zda byla navrhovatelka řádně pozvána na shromáždění, a zda její neúčast na tomto shromáždění z důvodu nezaslání pozvánky představuje zásah do jejího práva podílet se na správě společného majetku. Podle § 1205 odst. 1 občanského zákoníku je shromáždění nejvyšším orgánem SVJ a právo účastnit se zasedání shromáždění je jedním ze základních práv vlastníků jednotek.

Nejvyšší soud zdůraznil, že svolavatel shromáždění má povinnost zajistit, aby všichni vlastníci jednotek byli s dostatečným časovým předstihem informováni o datu, čase, místě a programu zasedání. V tomto konkrétním případě soud zjistil, že navrhovatelce nebyla doručena pozvánka na zasedání shromáždění, což vedlo k tomu, že neměla možnost se jednání a hlasování zúčastnit. Tento postup podle soudu znamenal závažné porušení práv vlastníka jednotky, což vedlo k neplatnosti přijatých usnesení.

Dále Nejvyšší soud připomněl, že podle § 1207 odst. 2 občanského zákoníku má svolavatel povinnost umožnit vlastníkům jednotek včas se seznámit s podklady k projednávaným bodům shromáždění. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka nebyla pozvána, neměla možnost se s těmito podklady seznámit a následně se podílet na diskusi ani na hlasování. Tento postup byl v rozporu se zákonem i stanovami SVJ.

Závěr

Nejvyšší soud zamítl dovolání společenství vlastníků a potvrdil rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, který vyslovil neplatnost usnesení přijatých na shromáždění dne 10. dubna 2014. Důvodem byla absence řádného svolání shromáždění, což vedlo k porušení základního práva navrhovatelky podílet se na rozhodování společenství. Nejvyšší soud tímto rozhodnutím potvrdil význam práva vlastníků na účast při rozhodování a nutnost dodržování řádného postupu při svolávání shromáždění. Rozhodnutí Nejvyššího soudu je v souladu s platnou právní úpravou a ustálenou judikaturou.

Seznam nejvýznamnějších ustanovení obsažených v judikátu

§ 1205 odst. 1, § 1207 odst. 2, § 1221 občanského zákoníku